Půjčovna Morava

Nezávazná poptávka

Oslov půjčovny lodí najednou a ušetři tak čas a peníze.

Formulář využívá bezplatné služby pro vodáky www.vodacisobe.cz.

Půjčovny lodí na Moravě

Půjčovna lodí Morava

Vyjet si v létě na vodu dnes může opravdu každý. Rekreační vodáctví je jedním z těch sportů, ke kterému není potřeba vlastnit žádné speciální vybavení. Od toho tu jsou půjčovny lodí, které vodákům zajišťují kompletní servis. A to i na řece Moravě, která úplně nepatří mezi vodácké evergreeny. Seznam vodáckých půjčoven, které se na tento moravský veletok specializují, najdete v databázi našeho webu pujcovnamorava.cz.

Coby provozovatel půjčovny, ať už stávající nebo začínající, neváhejte aktualizovat nabízené služby ve vašem profilu.

A jestli se vám na Moravě líbilo, nezapomeňte se s námi o zážitky podělit, moc rádi si o vašich dobrodružstvích přečteme. Nezapomeňte také, že o váš názor stojí i půjčovny samotné, takže využijte naše fórum a patřičně je za jejich snahu buď pochvalte – anebo jim dejte co proto!

Řeka Morava

Morava je jedinou naší řekou, na které si díky jejímu dolnímu toku můžete připadat jako na vyhlášených kanálech v Holandsku. Jen se pravděpodobně bude místo piva na palubě podávat výborné moravské víno.

Největší moravská řeka

Morava pramení pod Králickým Sněžníkem a po 354 kilometrech se vlévá do Dunaje. Kromě prvních dvou kilometrů je sjízdná po celém svém toku. Vodácky atraktivnější je její horní úsek končící v hanácké metropoli Olomouci, milovníci vína, památek a klidné vody si zase užijí její spodní tok.

Coby horská bystřina je Morava pěkně svižná, adrenalinová říčka, vhodná hlavně pro pokročilé vodáky. S přehledem ji například zvládnou ti, kteří využili půjčovnu lodí Orlice a získali cenné zkušenosti při plavbě po Divoké Orlici. Od svého zrodu až do Hanušovic Morava protéká hlubokými lesy, nabírá přítoky a postupně dospívá v pravou řeku. Tento první úsek se dá sjet pouze na jaře nebo po hodně vydatných deštích. Za Hanušovicemi se lesy rozestupují, řeka vstupuje do oblasti luk a polí a plavba už je vhodná pro otevřené lodě. Za Postřelmovem stále ještě rychle teče a hlavně v obcích meandruje upraveným korytem.

Litovelské Pomoraví

Pod Postřelmovem začíná Litovelské Pomoraví. Chráněná krajina je typická lužními lesy, bohatou faunou a písčinami, které jsou vyhlášeným hnízdištěm ohrožených druhů ptáků, jako je například ledňáček nebo kulík. Koryto řeky je plné popadaných stromů a trpělivý pozorovatel zde při troše štěstí může dokonce zahlédnout i bobra.

O splavnosti křehkého úseku mezi Litovlí a Hynkovem se dlouze a vážně diskutovalo s ochránci přírody. Nakonec se podařilo zachránit nejen vzácné opeřence, ale i vodní turistiku. Kompromisem je značená vodácká cesta, pro jejíž používání platí přesná pravidla, detailně rozepsaná na stránkách správy CHKO Litovelské Pomoraví.

Ve stručnosti se dá říci, že úsek z Litovle po jez Hynkov je sjízdný od 1. srpna do 31. března. Z lodi se smí vystupovat jen za určitých podmínek a na celé trase je přísný zákaz kempování. Tábořit se nesmí ani na jezech Řimice a Hynkov, kde to občas někteří vodáci na černo zkoušejí. V hlavní hnízdící sezóně se celá oblast objíždí tzv. Malou vodou a Mlýnským potokem, což jsou toky stále protékající územím CHKO, ale ohrožené druhy ptáků se na nich nevyskytují.

Vodák se zpravidla nevydává na plavbu s cílem ulovit co nejvíce ornitologických zážitků, při cákání pádlem to ani dost dobře nejde, pestrá okolní fauna a flóra je ale vítanou a nedílnou součástí vodní turistiky. Pro tiché pozorování je vhodnější třeba přehrada Rozkoš, na kterou vás dovede půjčovna lodí Úpa.

Kromě krásné panenské přírody se v okolí řeky Moravy nachází i několik zajímavých míst. Odpočinout od pádla si můžete při túře na hrad Bouzov, kde se natáčela Arabela a jiné české pohádky. V podzemí vrchu Třesín nedaleko Litovle se zase nacházejí Mladečské jeskyně, proslavené kosterními nálezy pravěkých zvířat a lidí starší doby kamenné.

Kempy na řece Moravě

Řeka Morava si svou vodáckou infrastrukturu teprve buduje. Na horním toku je několik kempů i nouzových tábořišť, rozhodně to ale není žádný zázrak. V  oblasti CHKO Litovelské Pomoraví, kde se už několik let sdružení Krásná Morava neúspěšně snaží o zahájení výstavby asi 8 kempů, vzniklo v poslední době alespoň jedno nové tábořiště "Stodola - Nové Mlýny" nabízející mj. teplou sprchu, ubytování a letní restauraci. Na rozlehlé louce najdete sportovní vyžití a na své zájemce čeká například projížďka na koni.

Další vodácký kemp se nachází přímo v Litovli. Zahrnuje půjčovnu lodí a vodáckého vybavení, sociální zařízení i ohniště. Na dosah je vodácká hospoda, kde čepují jak jinak než Litovel. Přespat se dá i na hřišti v Hynkově nedaleko mlýna, které provozuje TJ Sokol. Táboření včetně rozdělávání ohně je ještě možné na louce v osadě Nové Mlýny.

Olomouc

Oficiální hranicí přírodního parku Litovelské Pomoraví je město Olomouc. Stotisícová hanácká metropole je vyhlášená svým historickým centrem, arcibiskupstvím, zoologickou zahradou a univerzitním životem. Každoročně se zde koná Flora Olomouc, mezinárodní výstava věnovaná zahradnictví a pěstitelství. Olomouc je hned po Litovli také vyhlášeným pivovarským městem.

Baťův kanál

Celý spodní tok není vodáky moc vyhledávaný. Řeka je klidná a její jezy nesjízdné. Největší atrakcí je umělý Baťův kanál, veledílo realizované Baťovými závody mezi lety 1934 až 1938. Jeho původním smyslem byla hlavně doprava uhlí do továren v Otrokovicích, kanál měl ale i nezanedbatelnou meliorační funkci. Dnes slouží výhradně jako turistická vodní cesta.

Baťův kanál začíná u Hodonína a končí u Kroměříže, bez potíží splavný je ale jen 53 kilometrový úsek od Otrokovic do Skalice. Od 1. května do 28. října plní jeho 13 zdymadel výletní lodě s průvodci. Pro ty, co dávají přednost plavbě po vlastní ose, existuje možnost půjčit si motorový člun nebo hausbót. Ty jsou vyhledávané hlavně rodinami s dětmi nebo cykloturisty, kteří si je pronajímají třeba na prodloužené víkendy nebo týdenní dovolenou.

Pro zaryté vodáky jsou určeny okolní meandry, na které se díky nízké vodní hladině motorové čluny nedostanou. Řada tamních půjčoven pronajímá kajaky, kánoe i veslice a většinou má připravena i doporučení pro konkrétní oblast. Meandry poskytují řadu mělčin a zákoutí vhodných ke koupání i stanování.

Okolí Baťova kanálu je bohaté na památky a turistické zajímavosti. Napajedla jsou známá především hřebčínem, ve kterém s úspěchem chovají anglické plnokrevníky, hlavní dominantou města je však jeho zámek. V Uherském Hradišti můžete navštívit Slovácké muzeum nebo vyšlápnout na hrad Buchlov a ve Strážnici si zaskotačit na folklorním festivalu. Nedaleko Starého města se nachází duchovní centrum Slovácka Velehrad a archeoskanzen Modrá, který přibližuje život obyvatel Velké Moravy.

Kroměříž

Řeka Morava protéká také jedním z nejkrásnějších moravských měst, Kroměříží. Hanácké Athény mají malebné historické centrum a zdejší Arcibiskupský zámek byl spolu se zahradami zapsán na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. V Kroměříži prožil dětství například zpěvák Karel Kryl anebo malíř Max Švabinský. V Podzámecké zahradě je dochován kamenný stolec, u kterého nakreslil jeden ze svých autoportrétů.

Na západ od Kroměříže se na řece Moravě nachází vodní elektrárna Strž. Svůj provoz zahájila roku 1923 a je unikátní tím, že na v ní byly poprvé v naší historii použity tzv. Kaplanovy turbíny. Ty se staly skvělým vývozním artiklem někdejšího Československa a byly s úspěchem použity při stavbě pozdějších vodních elektráren. Najdeme je třeba na Orlíku nebo ve vodním díle Gabčíkovo na Dunaji.

Hraniční řeka

Na posledním úseku se Morava poklidně proplétá mezi lužními lesy. U Břeclavi se z ní stává hraniční řeka se Slovenskem a později dokonce rozděluje Slovensko s Rakouskem. Mimochodem, český vodák už expandoval i do zahraničí - do Rakouska vyráží především na divokou Salzu, no a kam na Slovensko napoví půjčovna lodí Hron. A komu se z Moravy ještě nechce domů, může buď přeběhnout hranice anebo nasednou na kolo a vypravit se na některou z moravských vinařských cyklostezek. Jedna s názvem Podluží akorát začíná na jižní hranici Moravy, prochází Břeclaví a pokračuje přes kopečky k severním vinařským oblastem Slovácka.